9. 5. 2018
Moc bych si přála, aby se lidi tady u nás trochu uklidnili. Aby přestali tolik spěchat, aby si našli čas na ticho a klid. Nehnat se za každým prdem, nebrat si věci tak osobně, víc řešit sebe než druhý. Mám doma mnohem větší pocit, že společnost je poháněná strachem. A takhle já žít odmítám. Nebojte se lidi. Nebojte se ničeho.
8. 8. 2017
Nemůžu usnout a tak přemejšlim nad nesmyslama a smyslama svýho světa. Moje myšlenky zaletěj i k tomu, co už je napsaný tady dole, o pár řádků níž. O tom, co se snažím tobě říct...
8. 8. 2017
Nemůžu usnout a tak přemejšlim nad nesmyslama a smyslama svýho světa. Moje myšlenky zaletěj i k tomu, co už je napsaný tady dole, o pár řádků níž. O tom, co se snažím tobě říct...
A napadá mě, že tu
vlastně není napsáno nic moc ohromujícího a neskutečnýho. Není tu nic, co by jsi nemohl zažít i ty.
Je to zpověď
holky, která žije jak nejlíp podle svých představ dovede a jak se jí to líbí.
Je to oznámení toho, že je zodpovědná za svůj život. Je to důkaz, že se dokáže
postarat sama o sebe.
Je to výpověď života průměrný lidský bytosti. Je to způsob, jak ti říct, že se mám dobře...
Je to výpověď života průměrný lidský bytosti. Je to způsob, jak ti říct, že se mám dobře...
Bohužel, nebo
bohudík tu nenajdeš návod na štěstí. Není tu prostor pro žárlivost, není tu
absolutní svoboda s větrem ve vlasech, hippie životem ve vanu a smíchem na
každym kroku.
Je to život, tak, jak probíhá právě teď.
Je to život, tak, jak probíhá právě teď.
Jestliže jsi s tímto mým nynějším já spokojen a stále tě zajímá průměrnost, cestování, destinace, svět, životní styl, štěstí i neštěstí na cestách, tak pokračuj ve čtení.....
